V každej dobe mal otec v rodine významné a ničím nezameniteľné miesto. Ako v prírode, tak aj v spoločnosti sa každý muž pripravuje k tomu, aby sa stal manželom a otcom, ako aj každá žena manželkou a matkou. Človek vždy rozmýšľa nad tým, čo ostane po ňom, keď sa jeho život skončí.

V lukách je vlání na všechny strany,
pokorné odevzdávání.
V lukách je nejprostší života stůl,
rozlomíš chleba, podáš ženě půl,
chléb voní zemí, bezpečný úsměv svítí,
až k pláči je prostý věneček z lučního kvítí,
a oblaka jdou, přeběhlo světlo, přeběhl stín,
muž má touhu rozsévače,
žena má úrodný klín...

(Fráňa Šrámek, Splav)

Muž se narodil, aby chránil svou rodinu, děti a ženu.
(Michail Timofejevič Kalašnikov)

Nový rok, nové horoskopy, nové řeči odmítačů, kteří selhali v hledání spojení mezi datem narození a tím, co se jim stane příští týden.

Je třeba se naučit říkat STOP!

.. a samozřejmě to tak myslet. Když má žena pocit, že byla polapena, musí se zamyslet nad tím, kdy a jak k tomu došlo. Začít si uvědomovat sama sebe, základní divoký instinkt, který určuje její meze, musí být znovu objeven a rozvíjen. Tak se žena udrží vitální a tvořivá.

V zájmu objektivity si kladu otázku, proč obecně my muži trpíme těmito (vím, banálními) chorobami více. Jak to, že to těm ženským tolik nevadí? Rozbřesklo se mi, když jsem v tramvaji vyslechl rozhovor dvou žen.

Základní pravidlo je, že pokud člověk dostane facku, musí vrátit dvě. To je základ všeho, protože pak už vám druzí dají pokoj. Když tu facku nevrátíte, dostanete druhou. Dnes, zítra, za rok - to se neví, ale buďte si jisti, že dostanete. Když ji vrátíte, ostatní si uvědomí, že je lépe vás nedráždit.