.. a samozřejmě to tak myslet. Když má žena pocit, že byla polapena, musí se zamyslet nad tím, kdy a jak k tomu došlo. Začít si uvědomovat sama sebe, základní divoký instinkt, který určuje její meze, musí být znovu objeven a rozvíjen. Tak se žena udrží vitální a tvořivá.
Je přijatelnější jít na chvíli "domů", i když to ostatní podráždí, než zůstat, rozpadat se a nakonec se doplížit v cárech. Ženy, které jste unavené, nebaví vás svět, bojíte se vzít si volno, bojíte se zastavit. Probuďte se! Na chvíli zapomeňte na pomoc tomu, tamtomu a dalšímu. Nepůjdete-li domů, když nastane čas, ztratíte schopnost soustředěné mysli.
Ti, kdo tvrdí, že nemáš právo na odpočinek, nemají pravdu. Vždy se můžeš vrátit do svého duševního domova. A není to pouze možné, je to přímo nutné. Ptáš se, kde je tvůj "domov"? Je to místo, kde se cítíš celistvá. Domov je tam, kde myšlenka nebo pocit mohou být udrženy, a ne přerušeny či odtrženy od nás kvůli něčemu, co vyžaduje náš čas a pozornost.
Je správné bojovat za právo jít domů. Domov nám dovoluje prožít pocity nenavoditelné v materiálním světě: vizi, klid, osvobození od starostí, osvobození od požadavků, od neustálého ruchu. Je mnoho fyzických míst, kam může člověk jít, aby ucítil, že se navrací na cestu zpátky domů, ale toto fyzické místo samo o sobě domovem není. Domov je čistý instinktivní život, kde všechno je tak, jak má být, kde vůně nás uklidňují a neznepokojují, kde nás to oživuje a navrací vyrovnanost.