Tak jsem nedávno, možná to bylo dokonce dneska, někde, možná to bylo na idnesu, četl, že snad "až" třetina, nebo kolik že vlastně, párů spí v oddělených ložnicích a prakticky nikdo pod společnou dekou. Zdá se mi to docela logické.

Před nějakým časem jsem si povídal s děvčaty přibližně mého ročníku o tom, jak se jim doma daří, jak fungují manželé a tak. Nevím proč, asi je to v tomhle věku a postavení pravidlem, začaly si stěžovat  - zejména jedna z nich - na manžely, jak už s nimi nic není, sexu se vyhýbají seč mohou, jak je pořád bolí hlava nebo jsou unavení z práce..

Nejkrásnější na všech těch mejlech na téma "muž je jednoduchý tvor", co běhají po internetu a slouží k obveselení  převážně děvčat je to, že jsou všechny do jednoho pravdivé.

Tak podle mne "obyčejný život v manželství" je stav, kdy nevíš, jestli je pondělí nebo pátek... Nebo třeba středa.

No někdy. Je dobré bilancovat, protože to si člověk udělá trochu představu o tom, co už má za sebou a o tom, co má ještě před sebou, zejména, když toho "před sebou" je čím dál tím méně a méně. A je dobré se občas vrátit kousek cesty zpět, aby mohla být pojmenována příčina jevu, ve kterém se člověk plácá a z něhož ne a ne ven.

Poslední dva roky jsem nějaký vyšťavený, bez energie, vyhořelý a nasraný na svět.

Měl a neměl jsem bráchu.

Tuš s tym cosyk zrobme. Škoda něchať založene stranki enem tak ležeť, eště jak su nastavene do sukromneho modu - to znači, že se noveho nic něbudě na hlavni strance Piše zobrazovať. Kery budě chceť, najdě si mě tu. A ostatek? Chuj s nimi...

Tuš protože bo. Temu, bo sem dycki se podepsal bez přyhlašeňa jako Valach až nědavno jakysyk synek z Praglu se zaregistroval Valacha, co piše. A mi skončila se sranda. Gdyby tu měl adminystrator varyjantu přyhlašeňa, kaj se čověk može nastaviť jake meno se ukaže na venku, bylo by fajně. Ale jak to neidě, tuš se na to vysrejme a založme se blog enem na přyhlašovani.

A budě.