Či sem su je smrt?

Před nějakým časem jsem si povídal s děvčaty přibližně mého ročníku o tom, jak se jim doma daří, jak fungují manželé a tak. Nevím proč, asi je to v tomhle věku a postavení pravidlem, začaly si stěžovat  - zejména jedna z nich - na manžely, jak už s nimi nic není, sexu se vyhýbají seč mohou, jak je pořád bolí hlava nebo jsou unavení z práce..

Napadlo mě, a řekl jsem to samozřejmě nahlas neb jsem provokatér, že si mají najít milence, manžel bude jistě rád, že má klid...

No to jsem si dal. Zejména ta, co si stěžovala nejvíc, spustila hotovou litanii o tom, jací jsou ti chlapi, co se nabízejí, nebo jsou "k dispozici". A že jsou takoví, makoví, všelijací, divní a jiní a tak podobně. Svůj monolog zakončila myšlenkou, že samoobsluha je asi to nejlepší řešení, přece není Smrt, aby brala všechno.

Za všechny ty "zhodnocené" muže jsem se tiše nasral. No Smrt sice nejsi, ale dámy, přiznejte si to sakra. Taky už dávno nejste královnami ze Sáby, ani Miss Universe. Trocha reality do vašeho uvažování by neškodila. Musíte si ujasnit, co že to vlastně chcete a trochu svoji poptávku přizpůsobit nabídce, ne?

V sedmnácti hledáte romantickou lásku, v pětadvaceti chcete chlapa s prachama, ve třiceti hledáte prachatou romantickou lásku a ve čtyřiceti zjistíte, že na perónu stojíte samy a vlak je v prdeli. Pak brečíte, že vám nikdo nerozumí. Obvykle nedokážete přijmout myšlenku, že chyba je u vás a film "Prety woman" a jiné skvosty jsou pouze pohádky. Uvařit, vyprat neumíte a s některými tato neschopnost - ovšem bůhvíproč prezentovaná jako přednost - zůstává po celý život.

Uvědomte si, že nabídka vhodných partnerů kolem čtyřiceti let je prostě omezená a ač nejste Smrt, abyste braly všechno, pokud chcete najít partnera, prostě musíte svoje požadavky přehodnotit. Toho nejlepšího chlapa si musíte sbalit samy, nikdo to za vás neudělá. Jen v máločem funguje tak přímá úměra - čím je chlap "kvalitnější", tím méně je pravděpodobné, že vás bude balit. Muži bez skrupulí, ti kdo se po vás vrhají v barech nebo na ulici, jsou takřka vždy nepoužitelní loseři.

Aplikací Darwinovy evoluční teorie by se dalo dovodit, že Trapáci, čili muži hloupí, líní, zlí a pro partnerský život zcela nepoužitelní, museli vyvinout vyšší snahu k tomu aby získali samičku a mohli se dál množit. Množil se jen ten, kdo se skutečně hodně snažil. Komu se to podařilo, předal "donchuanský gen" svým synům. Čím otrlejší Trapák, tím větší šance k předání genetické informace...

Naopak Správňák podobným mechanismem silnou motivaci hledat samičku ztratil. Nebyla u něj nikdy dominantní, protože ji nepotřeboval. V prostém souboji muže proti muži vždy u samiček vítězil... A to mu zůstalo i v dalších a dalších generacích; opět exponenciálně evolučně vyselektováno.

Možná je celá ta evoluční psychologie blud, ale empirická, mnohaletá pozorování potvrzují, že ti muži kteří za to nejvíce stojí jsou přesně ti kdo o vás nijak dramaticky neusilují.

Jak odchytit toho správného muže? Omylu by se dopustila žena, která by snad na muže chtěla užít chlapských lovicích technik. Bude za chlapobaba a nezíská nic - naopak, Správňáka vyděsí k smrti. Jinak řečeno vyjeďte po něm a on se lekne a uteče.

Stejně tak jsou zcela pitomé i lovící techniky popisované časopisy Cosmopičistan, Ellelelé a Vpravo Gril - ty jsou určeny výhradně pro Trapky a chytají se na ně výhradně Trapáci. Tedy - žádné rudé plastonehty, ani dekolty až k pupíku nebo pohihňávání s tlupou kamarádek v módním baru... Na to Správňáci prostě neletí, neboť mají mimo penisu jako bonus navíc i mozek!

Moderní žena Správňákovi namíchá nápoj lásky tak silný a omamný, že jí po jeho požití bude klečet u nohou, někdy některý i s růží v zubech a briliantovým prstýnkem v dlani. Jaké jsou ingredience jsem nikdy neměl příležitost zkoumat, takže je mi to sice velmi líto, ale konkrétní recept nedokážu poskytnout. Vím jen z doslechu, že obsahuje blíže neurčené množství zdravého sebevědomí, nějaký ten důvtip, jistou dávku konverzační finesy, přiměřeně originality a dostatek smyslu pro humor. Možná i něco dalšího, kdo ví?

Mandragora za Jakubské noci utržená,
jedno mihotavé světlo svatojánské mušky,
slza, kterou při setkání umí prolít žena,
dým, který se chvíli vznáší po výstřelu z pušky...

Hodně štěstí.