jandy: No, dát nažrat, je pro ženskou (měla by být) milá povinnost, rituál, při němž se společně u jednoho stolu nad dobrým, domácím žvancem probírá co den dal a jak se kdo měl. Nedráždit, to už je sporné. I nedrážděný pes někdy vrčí a dokáže zaútočit. Pustit ven? Kdykoli, kamkoli. Důvěra, popř. lhostejnost jsou bránou ke svobodě pohybu mimo domov.
valach-ostrawski: Kde jsi byla, když jsem se ženil?
Já si vzal snad jedinou ženskou, pro kterou sex a jídlo vůbec nepatří mezi priority...
jandy: , taky má oblíbená, často používaná věta
, pravda, poněkud upravená
Nepochopím, jak někdo nemůže mít rád sex. Bez něj je to děs
hospodynka: Vidíš a zrovninka já, osoba jedoduchá a přímá, narazila jsem na muže složitého, co často hledá za mými slovy něco, co v nich není, skryté významy a bůhvíco. Nedráždím, krmím a stejně je to na houby.
valach-ostrawski: Vy dva jset si pravděpodobně prohodili role. zatímco Ty uvažuješ spíš jako kluk (proto Tě kluci berou do party a akceptují jako sobě rovnou - seš pro ně chlap) u něj to pravděpodobně bude spíše ženský způsob uvažování, co převládá.
ctyricitka: Dala bych nažrat, nedráždila bych ani bych neomezovala svobodu a sex ten taky moc ráda a přesto mě nikdo nechce....
No jo,jasně...Dvacet mi halt nejní,bloncka taky nejsu a milionky taky nemám, tak tady bude ten zakopanej čokl...
valach-ostrawski: Čtyřicet ještě není žádný věk, muži sice mají rádi blondýnky, ale žení ses brunetami a miliony nejsou to nejdůležitější na světě. Ostatní informace jsou veskrze pozitivní.
Ten zádrhel bude někde jinde..
Tenhle odkaz už jsem dával na blog Čtyřicítky do komentářů: http://dennapicu.pise.cz/1887-devuchy-okolo-styrycytki-su-najfajnejsi.html
valach-ostrawski: Aha, vidím, že´s viděla.
Dozrává mi v hlavě krátká glosa o vybíravosti, myslím, že ji brzzy uveřejním - zastav se.
nena: Asi máš pravdu. S odstupem času mi dochází, že "nažrat, nedráždit a pustit ven," bylo skutečně to nejdůležitější. Jo a teď musím pustit Danka ven, ale ten beze mne nechce a víš proč, - Danek je PES!
---
nena.pise.cz
amelie00: Hmmm, ale já tohle dělám celých 16 let. Už moje babička mě učila, že láska prochází žaludkem. Denně teplé večeře, navařeno, napečeno, uklizeno, postaráno o děti, televizi má jen pro sebe, z práce si chodí kdy chce. Jednou týdně si chodí do kina, jezdí si na výlety, vládne penězi, neříká mi kam jde...co víc mám sakra dělat?
U autistů se všechno nějak vymyká...
valach-ostrawski: Každý máme něco. Ty autistu, já měl holku, co jídlo a sex neměla vůbec mezi prioritami, kuchyňě byla zcela zbytečnou místností a slovo "domov" mělo pro ni význam "ubytovna". Chyba vznikla už ve fázi výběru partnera. Ovšem navzdory tomu, mám dvě skvělé dcery krásné po mamince a chytré po tatínkovi. Naštěstí, protože opačně by to asi byla docela tragédie.