Jsem jako řeka

Jsem jako řeka, která si teče svým korytem bez zbytečného spěchu. Trošku líně se vlní, nikam moc nepospíchá, mazlí se se vším, co jí stojí v cestě a pokud se jí to nepodaří přemluvit a vzít si to s sebou na svou pouť, tak to zanechá na původním místě svému osudu.

Někdy něco přibere na kousek cesty, někdy něco přibere i na delší kus cesty s sebou, ale jinak si teče sama... Ví to a smířila se s tím... To ale neznamená, že do cíle se vleje sama.. Zatím je sama...

* * *

Zatím jsem sám... Klidný, vyrovnaný a víceméně optimistický. Vědom si své síly a svých schopností. Nic předem nevzdávám,  na nic nespěchám... Znám svoje možnosti a vím, co ještě chci dokázat a kam se chci dostat.

Tenhle text mi přišel mejlem od osůbky, kterou jsem měl kdysi hodně rád a se kterou jsme v časech malin nezralých dělali do života velké plány. Nakonec, jak už to tak bývá, dopadlo všechno úplně jinak, ale to neznamená, že špatně. Prostě jinak. Každý jsme jinde a každý žijeme svůj život. Jen si občas vyměníme pár milých písmenek.

Máš pravdu, jsem jako řeka na svém dolním toku...
Děkuji, Hančulko.