NÁROD, KTERÝ SI NEVÁŽÍ SVÉ KULTURY A TRADICЕ JE SLABÝ A LEHCE PORAZITELNÝ, NEMÁ ZÁKLAD, JE JAKO STROM BEZ KOŘENŮ ( J.V.)

Keď si s niečím nevieme rady, tak naša védická tradícia nám ponúka princíp podobnosti. Ak poznáme výsledok konkrétneho javu, môžeme tento poznatok preniesť na jav podobný, lebo "ako hore, tak dolu, ako vnútri, tak navonok".

Až mě jednoho dne mě uvidíš starého, jak se zašpiním při jídle a jak se nebudu umět obléci ... měj se mnou trpělivost, vzpomeň si na časy, kdy jsem to učil já tebe.

Až budu mluvit a stále opakovat to samé ... nepřerušuj mě, poslouchej. Když jsi byla malá, musel jsem ti každý večer vyprávět tu samou pohádku.

V tradíciách Slovanov sa noc z 31. októbra na 1. novembra nazývala Velesova noc, keď Beloboh nakoniec odovzdá Kolo roka (vládu) Černobohu a brána Navi je až do úsvitu otvorená do Javi. Nasledujúci deň 1. novembra niekedy nazývali aj dňom Maríny.

Velesova noc je nocou veľkej sily, keď sú hranice medzi svetmi najtenšie, keď sa duchovia našich predkov, aj tých,

Je to apokalyptická bitva, která se přežene světem. Ano, mnozí spoléhají na spásu a záchranu zvenčí, jenže ta může přijít pouze a jen zevnitř. Z nás samotných, protože je to náš svět, který jsme stvořili a o jehož budoucnosti rozhodujeme.

Našimi Bohmi sú nasi rodičia, ich rodičia a ich rodičia a takto až po Stvorenie kozmu, ktorý niekto nejako stvoril, no nevieme kto a ako.

Prečo Rusi a Bulhari mali zákaz vstupu do etruských siení Vatikánu?