Člověk má právo prožít svůj život šťastně a naplněně. Zároveň má zodpovědnost vůči dítěti, které přivedl na svět, i partnerovi, kterého učinil rodičem. Cítí-li pak někdy v tom vztahu únavu, je to asi lidské a je třeba se v tom nějak zorientovat a nepanikařit. Lidé, kteří k sobě nic necítí, by ale spolu neměli být, i když mají děti.

 Druhý život se nekoná.
Co není TEĎ už nikdy nebude.

Nedovolte, aby se vaše srdce od sebe vzdálila.

Dokud kuřák dýmky nepromluví, není jisté, jedná-li se o filozofa nebo pózujícího debila.

Chlapi by se měli vrátit ke své podstatě. Být zase ochranáři a gentlemani. Být čestní a mít charakter.

Francouzská studie zjistila, že méně vzdělané ženy považovaly za volný čas vše, co dělaly po skončení pracovní doby. Těm vzdělanějším však většina dalších aktivit včetně péče o děti připadala jako povinnost...

"Věnoval jsem Ti celý svůj život. Těchto posledních pár let už mám od osudu navíc. A tento nastavený čas si nechám pro sebe, na ten mi, prosím, nesahej."
(Leoš Janáček)

 Nejmocnější voda ve Vesmíru jsou ženské slzy.

Není jednoduché vytvořit podmínky, ve kterých se oba partneři otevřou, protože do každého vztahu každý den ryje několik lidí – myšlenkami a emocemi, které se dozvíte nejčastěji v pohledech a v gestech "rejpalů", někdy ve slovech, a občas dokonce i v činech.