DĚJNY NAŠÍCH PŘEDKŮ... HYPERBOREA

(kostrbatý překlad)

Hvězda" znamená nebeské těleso, které má méně než 8 Zemi/Planet. Slovo "Slunce" znamená hvězdu, která má více než 8 Zemí/Planet
.
Naši vzdálení předkové měli přesnější informace nejen o galaxii, ale také o naší sluneční soustavě, než nyní. Zejména velmi dobře znali jeho historii a strukturu. Věděli, že složení naší sluneční soustavy, nazývané Jarilo-Slunce System, zahrnuje 27 (vzdálených podle starého systému výpočtu) planet a velkých asteroidů zvaných Země, z nichž polovina (umístěná za Plutonem ) dosud není našim moderním astronomům známa.

Cestování za tři krát devět Zemi, zmíněná ve starých ruských pohádkách, proto dříve znamenala vesmírný let mimo naší sluneční soustavu.
Sluneční soustava je jakousi spirálou. Ve středu Jarilo Slunce Země se točí kolem své osy a kolem Jarily, zatímco energie jde jak do středu, tak ven. Existují však ještě další Země a tak vzniká vícevrstvá časová spirála.

Energie "hutna, " z každého časového proudu proudí do středu a ven, a to nejen "hutna", ale také "jemnehmotna ", proto naši předkové říkali, že jiné planety ovlivňují život na Zemi.

Dočasný tok energie ze Slunce prochází jinými planetami a vrací se zpět. Čím blíže je jedna ze zemí k naší Midgard Zemi, tím větší bude vliv její energie. Na tom byla postavena astrologie, dokazují to fyzikální zákony, odliv jemných energií a má skutečný základ.

Naše planeta se jmenovala Midgard-Země, z jejíž názvu dnes zbylo jen jméno - Země. Jiné planety měly také jiná jména: Země Chors (Merkur), Země Merzana (Venuše), Země Orea (Mars), Země Perun (Jupiter), Země Stribog (Saturn), Země Indry (Chiron, asteroid 2060), Země Varuna (Uran) ), Země Niya (Neptun), Země Wiya (Pluto).
Země Dea , nyní zvaná Faeton, byla zničena před více než 153 tisíci lety a byla umístěna tam, kde se nyní nachází pás asteroidů - mezi Marsem a Jupiterem.

V době, kdy naší předky kolonizovali Zemi, Mars a Dea již měli vesmírnou navigační a komunikační stanice. Teprve nedávno se objevily zprávy, že Mars měl kdysi moře a možná byla planeta obyvatelná.

Jinak vypadal také systém Země se svými satelity, který naši předkové nazývali Luna. Midgard-Země měla zpočátku dva měsíce - aktuálně existující Měsíc s oběžnou dobou 29,3 dne a Lelja s oběžnou dobou 7 dnů.

Asi před 143 tisíci lety byla Měsíc Fatta přenesena na naši Zemi ze zníčené Dei a umístěna mezi oběžné dráhy Měsíce a Lelji s oběžnou dobou 13 dnů. Lelja byla zničena v roce 109806 před naším letopočtem a Fatta - v roce 11008 př. v důsledku použití super výkonných zbraní pozemšťany, což vedlo ke globálním katastrofám a návratu lidstva do doby kamenné.

Ze starověkých slovansko-árijských runových kronik je známo, že v našem vesmíru probíhá nepřetržitý boj mezi silami světla a silami temna, které existují v pekelném světě (temný, démonický svět).

Náš první předek, Bůh Perun, naz Temné síly " cizince " nebo " temné mimozemšťany". Proto slovo "mimozemšťané" znamená - "nepřátelští mimozemšťané", protože naši předkové nenazvali své spojence z jiných hvězdných cizince.

V historii lidstva došlo v galaxii k velkým válkám. Faktem je, že naše Midgard-Země se nachází prakticky na hranici, která odděluje centrální část galaxie příznivé pro život, od té její okrajové části, kde je nedostatek přírodních zdrojů a hlavně energie - Inglia.

Všechny tyto nedostatky lze jasně vysledovat i na naší planetě: na pólech - chlad a led, na rovníku - teplo a poušť, ve středních zeměpisných šířkách - ledovce, které se kvůli precesi Země objevují s dobou 25 920 let, což nutí lidi a zvířata migrují.

A dokonce i na jednom a tom samém místě během roku přichází zimní chlad, podzimní bláto, létní vedra. Lidé jsou na zimu nuceni zásobovat se potravinami, palivovým dříví a teplým oblečením.

Výsledkem je boj o příznivé oblasti pobytu, o dřevo, ropu, uhlí, plyn, kovů atd., končící konflikty, válkami, včetně světových.

Blíže ke středu galaxie, mají planety několik sluncí, celý jejich povrch se rovnoměrně zahřívá, a to i ze strany galaktického jádra, lidé nepotřebují topení, teplé oblečení a netrpí nedostatkem jídla a vody. Všechny jejich aktivity směřují ke správnému rozšíření kmenu, k péči o ostatní, k hromadění a přenosu znalostí, k rozvoji duchovnosti.
Ruské Védy říkají, že ve vesmíru existuje mnoho světů - jak na naší rozsáhlé úrovni, tak na jiných, včetně velmi jemných úrovní. Přechod živé inteligentní bytosti z jednoho světa do světa jemnějšího je možný pouze se ztrátou fizického těla a pouze s rozvojem stále vyšší duchovnosti. Proto existuje takzvaná Zlatá cesta duchovního vývoje, která má své vlastní zákony spojené především s dostupné znalostí.

Ve starověku se Temné síly (Černobog) rozhodly obejít Univerzální zákony vzestupu po Zlaté cestě duchovního vývoje, odstranit bezpečnostní pečeti z starověké moudrosti svého světa pro nižší světy v naději, že budou bezpečnostní pečeti odstraněny ze starověké moudrosti všech Vyšších světů.

Síly světla (Belobog) se spojily, aby chránily božské zákony, v důsledku čehož rozpoutala Velká Assa - válka Sil Temných z nižšími Světy ( temné mimozemšťany ). Síly světla zvítězily, ale část Starověkého poznání se přesto dostala k mimozemšťanům z nižších světu. .

Po získání znalostí představitelé těchto světů zahájili svůj vzestup Zlatou cestou duchovního rozvoje. Nenaučili se však rozlišovat mezi dobrem a zlem. Proto se nižší formy života pokusily vnutit svou moc v souhvězdích Svarožiho kruhu hraníčícího se světem temnoty, do nichž spadly Síly Makoši (souhvězdí Velká medvědice), Rada (souhvězdí Orion) a Rasy (souhvězdí alfa a beta Lva), a taky i jedno z ramen galaxie Svati, kde se nachází naše Jarilo-Sun.

Naše Midgard-Země se točí kolem Jarila-Slunce, které je zahrnuto v souhvězdí Zimun (Ursa Minor) jako osmá hvězda. Souhvězdí Zimun se nachází v galaktické struktuře systému Svati, nazývaného také Perunova cesta nebo Nebeský Irij.

Svati galaxie vypadá jako levostranný kříž svastiky - Kolovrat. Na konci jednoho z ramen svastiky Svati je souhvězdí Zimun s naším Jrilo-Slunem. Je to Tři světle slunce , protože osvětluje tři světy: Jav, Nav a Prav (spektrum záření hvězd tří prostorů).

Také v rameni svastiky galaxie je sluneční soustava Dažďboh -Slunce (moderní název: Beta-Lva). Říká se tomu Jaroveliké Zlaté Slunce , je jasnější z hlediska síly světelného proudu , než naše Jarilo -Slunce . Ingard-Země se točí kolem Zlatého Slunce, oběžná doba je 576 dní.

Ingard-Země má dva měsíce: Velký Měsíc s oběžnou dobou 36 dnů a Malý Měsíc - 9 dní. Systém Zlatého slunce je umístěn v Čertovu, souhvězdí Rasy na Svarožim kruhu (jeden ze slovansko-árijských znaků kruhu). V systému Zlatého Slunce na Zemi Ingard existuje biologický život, podobný životu na Zemi Midgard. Tato země je domovem předků mnoha slovansko-árijských kmenu.

Midgard-Země se ve velmi vzdálených dobách nacházela na křižovatce devíti Nebeských vesmírných cest, které spojovaly obydlené Země v devíti hvězdných systémech světelných světů, kde žili jen naši předkové - slovansko-árije. Proto byli ve starověku naši předkové první, kdo osídlil Midgard-Zemi, kde existovala pouze flóra a fauna a neexistovala žádná lidská forma života.

Kromě toho je Ingard-Země ze systému Zlatého Slunce v souhvězdí Beta Lva starodavní domovinou předků většiny slovansko-árijských klanů, kteří se přestěhovali na Midgard-Zemi.

Síly temnoty, poté, co vstoupily do boje se silami světla, usilují o využití přírodních zdrojů Země ze světelných světů a poté o samotné zničení těchto Zemi (protože jsou zbytečné). Jelikož se každá Země točí kolem "svého" Slunce (Hvězdy), zničení Země nevyhnutelně vede k narušení harmonie celé sluneční (hvězdné) soustavy a z dlouhodobého hlediska ke zničení Slunce (hvězdy) jako zdroje světla.

Například nyní přišlo léto 153349 z Assa Dei (bitva světelných bohů se silami temnoty poblíž planety Dea ), v důsledku čehož byla zničena pátá planeta Dea v systému našeho Slunce. Místo toho je mezi oběžnými dráhami Marsu a Jupitera nyní pás asteroidů. V té době obíhaly Dei dva měsíce: Fatta a Liticia.

Síly Světla nepouštili Síly tmy dál za hranicí javného Světa, nenechaly obyvatele temných světů vystoupit na Zlatou cestu, protože jejich evoluční úroveň mohl zničil harmonii Vyšších světů. To vše vedlo k začátku nové Velké Assy, během níž byly Síly temnoty vyhnány ze všech zemí světa Javi, které se nacházím v souhvězdích( čertových) Makoše, Rady a Rasy.

Výsledkem toho bylo, že pouze prostřednictvím světa lidí žijících na Zemi v naším rukávů galaxii Svatí byl možný výstup Temných duchu a duší po Zlaté stezce duchovního vývoje. Naše Midgard-Země, umístěná uprostřed mezi Světlem a Temnotou začala hrát obzvláště důležitou roli! Proto se nyní středem konfrontace mezi silami Světla a Tmy , kterých se účastní lidé z různých světů, zemí a národů.

Vzpomeňme si, jak naši předkové slovansko-árije přišli na planetu Zemi.

V jedné z bitev druhé velké Assy byla poškozena kosmická loď typu "Vaitmara" nesoucí přestěhoválce. Vajtmara je mezigalaktická loď ("Velký nebeský vůz") schopná nést "ve svém lůně" až 144 kosmických lodí typu Vajtmana. Vajtmana je kosmická loď ("Malý nebeský vůz") přizpůsobená pro cestování přímo mezi Zeměmi různých slunečních (hvězdných) systémů a přistávání na nich.
Profesor z Oxfordu Frederick Soddy (anglický radiochemik, člen Královské společnosti v Londýně, laureát Nobelovy ceny za chemii), který studoval starověké archeologické nálezy a starodávné pojednání, na počátku dvacátého století poradil vědcům, aby pečlivě četli mýty a příběhy národů světa a pokusili se na ně pohlížet z hlediska vědy ...

Ve védských staroruských (staroindických) traktátech a baxnich, ve "Vimanika-šastra", "Mausola parva", v eposech "Mahabharata" a "Ramayana" jsou pomocí vědecké terminologie podrobně popsány vzducholodě počátků věků. Některé z nich byly ve formě "speciální světelné koule" a prováděly kolem Země mnoho otáček, přičemž byly uváděny do pohybu "éterickou silou, která při vzletu narazila na zem" nebo "vibracemi vycházejícími z neznámé síly".

Lodě slovansko-árijských bohů vyzařovalo světlo jako oheň" a "jemné melodické zvuky". Jejich trajektorie nebyla přímá, ale "dlouhá vlnovka pohybující se blíže nebo dále od Země". Vypadaly jako "azurové mraky ve tvaru vejce nebo speciální světelná koule."

Materiál o vimanéch, vajtmaréch je podrobně popsáne v traktátech - je to slitina několika kovů, bílé, červené a zároveň lehké.

Tři látky: dvě pevné a jedna kapalina, získané v laboratoři za pomoci Indického technologického institutu v Bombaji podle vzorců uvedených v knize, nedávno předvedl vědec Dr. Narin Sheth na národním sympoziu "Věda a technologie ve starověké Indii" konaném v Hyderabadu ". A to je vážný důkaz, že védské staroruské (staroindické) dokumenty nejsou fikcí.

Poškozená Vajtmara byla v té době v systému Jarila- Slunce. Dvě Země - Orea (Mars) a Dea (pás asteroidů zůstal) - z naší sluneční soustavy byly obydleny, nacházeli se v nich vesmírné navigační a komunikační stanice. Tyto obydlené země však byly v tu chvíli mnohem dále od Vajtmary než neprozkoumaná a neobydlená naše Midgard- Země .

Kromě toho měla Midgard-Země dva měsíce, které se prakticky shodovaly v parametrech s měsíci Ingard-Země, odkud pocházela část posádky. Proto byla na Midgard vyslána průzkumná kosmická loď, která dokázala dodat na palubu Vaitmary vzorky vzduchu, vody a půdy. Analýzy prokázaly vhodnost Midgard-Země pro život. Vaitmara zůstala na oběžné dráze Midgard-Země a někteří osadníci přistáli na Midgardu.

Posádku Vajtmary tvořili zástupci čtyř kmenu spojeneckých zemí: da'Árijcy , Ch'Arijcy, Raseny a Svaatorusy. Piloti byli navíc zástupci da'Arijců. Ch'Arijcy měli na starosti navigační výpočty. Svatorusové se zabývali systémou podpory života na lodi, prováděli opravy a restaurování. Raseni měli na starosti systémy údržby na lodi. Všichni členové posádky byli běloši a vysoký až 2 metry s výše. Nejvyšší byli Ch'Arijcy..

Lidé z každého kmenu se lišili nejen výškou, ale také barvou duhovky, barvou vlasů a krevní skupinou. Da'Arijcy mají stříbrné (šedou, ocelovou) oči a světlé blonďaté, téměř bělavé vlasy. H'Arijcy mají zelené oči a světlé hnědé vlasy. Nebeská (modrá,nebeská ) barva očí a vlasy od bělavých po tmavě hnědou - u Svatorusu. Raseny mají ohnivé (hnědé, světle hnědé, žluté) oči a tmavé hnědé vlasy. Barva očí závisela na spektru Slunce, které svítilo lidem na Zemi, kde se narodili.

Árijci od Svyatorusů a Rasenů lišili také tím, že věděli, jak rozpoznat, kde jsou falešné informace a kde je pravda. To bylo způsobeno skutečností, že Árijci měli zkušenost s válkou s Temnými silami a chránili své země od Temných sil.

Ze země Orea (Mars) dorazili Vimany, který odvezli některé cestující do stanice Orea, aby se přestěhovali do jiné Vajtmarymary a pokračovali v cestě.

Někteří z osadníků zůstali na zemi Midgard, protože mnozí měli rádi Zemi, na které v té době nebyli žádní další lidé, ale pouze zvířata a rostliny. Navíc, zatímco dorazila pomoc, některým osadníkům se podařilo mít "pozemské" děti. Po opravách pokračovala Vajtmara ve své vesmírné cestě. Bohové se vrátili do SVA (nebe).

Všichni, kdo zůstali na Zemi Midgard, si začali říkat "Az Esm", tj. "Já jsem Bůh, Boží syn (dcera)." Azy nebo Asy jsou bohové žijící na Zemi. Osadníci si pamatovali svou starou pravlast a říkali si "Dazhdbohovi vnoučata", tedy potomci těch kmenů, kteří žili pod zářením Dažďboha- Slunce

Postupem času se těm, kteří žili na Zemi Midgard, říkalo Velká rasa nebo Rasiči, a těm, kteří zůstali žít na Zemi Ingard, se říkalo Starověké rasy. První předkové nebo Asy, jak si říkali, v důsledku vynuceného přistání kosmické lodi, skončili na naší krásné planetě a zůstali zde žít navždy. Začal vývoj Země zástupci Velké rasy slovansko-árijských kmenu.

Pevninu, kde bylo vybráno místo pro osídlení na Zemi Midgard, pojmenovali hvězdní cestovatelé DaÁrija - jako dar Árijské řadě, Dar bohů. Tento kontinent se nacházel na severním pólu Země. Různí autoři píšící na slovanské téma nazývají tuto zemi jinak: Daaria, Ariana (Oriana), Arctida, Hyperborea, Severina atd.

V té době byla zemská osa umístěna svisle k rovině její oběžné dráhy kolem Jarila-Slunce, a proto Slunce vždy svítilo Asam , který na Zemi činili dobré skutky. Ne nadarmo jsou nejlepší lidé v naší profesi, stále nazýváme Asami - pilot As, to znamená, že letí jako Bůh.

"Posvátná země Daaria byla rozdělena řekami na čtyři části: Rai, Tule, Svaga a x'Arra. Existuje kopie mapy Daaria, kterou ve středověku zkopíroval Gerhard Mercator ze zdi jedné z egyptských pyramid v Gíze.

Každý ze slovansko-árijských kmenů měa své vlastní území (provincii) k životu, ohraničené na obou stranách řekami. Všechny čtyři řeky tekly do vnitrozemského moře. V moři byl ostrov, na kterém stála hora Mira (Meru). Na hoře bylo postaveno město Asgard Daarijský a Velký chrám (chrám). Asgard se překládá jako Město bohů žijících v zemi Midgard.

Naši první předkové zaznamenávali události, které se odehrály během jejich života v Da'aria počítali čas z těchto událostí. Spojení mezi dobami a událostmi tak bylo udržováno po mnoho stovek tisíc let.

Například je známo, že Midgard-Země měla v době osídlení Daarii 2 měsíce, Luny . Nejbližší měsíc k Zemi byl Lelja. Období její otáčení kolem Midgard bylo pouhých 7 dní. Velký měsíc - měl otáčí období 29,5 dne.

Podle starobylé Kronice , před 300 tisíci lety, byl vnější vzhled Midgard-Země úplně jiný, Daaria byla spojena s euroasijským kontinentem horskou pevninou , ktera na euroasijském kontinentu prošel do ripejských (uralských) hor. Saharská poušť byla mořem. Indický oceán je pevnina. Byla tu pevnina. Nebyla tam žádná Gibraltarská úžina. Na ruské nížině, kde se nyní nachází Moskva, bylo moře. Řeka Volga neprotékala do Kaspického moře, ale do Černého moře. Na území západní Sibiře byl velký ostrov Buyan, omývaný východním a západním mořem. Ostrovem Bujan protékala řeka Irij Tušajši , teď Irtyš.