Koleda

25.12. bude sa oslavovať jeden z najväčších staroslovanských sviatkov – Deň Koľady – zrod nového Slnka, ktorý na nadväzoval na zimnú rovnodennosť.

"Zvyk koledování, tedy zábavných pochůzek průvodů a skupin masek doprovázených zpěvemse rozšířil do celé Evropy a u Slovanů se uchytil již v předkřesťanských dobách. Ti věřili, že v den zimního slunovratu (21.12.) umírá slunce a nové se rodí. Končí tak solární rok. Slunce a jeho návrat, či zrod, je tu personifikován jako narození malého boha - Božice - též ve slovanské tradici známého jako Svarog, Svarožič, či Dažbog.

Tento princip je velmi důležitý, neboť zejména přírodní náboženství byla odvislá od koloběhu ročních období. S příchodem slunce se v zemědělsky orientované středověké společnosti očekávala obroda přírody, jež měla přinést obživu. S příchodem křesťanství musela být původní jména zapomenuta a do Božicovy role byl umístěn Ježíš Kristus, jehož narození bylo v kalendáři posunuto tak, aby se s původním svátkem známým pod jménem Kračun, překrývalo.!